Dnes jsem si hrál s nastavením mého dektopu. Na mé nainstalované distribuci PCLinuxOS 2007 jsem konečně plně nastavil Beryl podle mých představ. Jsem velice překvapen, jak dobře na mém počítači starém 5 let krásně funguje. Mám P4 2,4 GHz, nVidia GeForce MX 4400 a 512 MB DDR 233 MHz ram. Dostávám přesto docela slušný výkon. Můžete se podívat sami:
Sluchátka KOSS porta Pro vlastním už skoro druhým rokem. Nemůžu si je vynachválit, ikdyž jsem narazil zrovna na špatný kousek a musel ho už dvakrát reklamovat. I přes tyto komplikace jsem na ně nezaneřvel.
Jednoho dne jsem si prohlížel moje porty a zjistil jsem že na levém sluchátku je šroubek, a to úplně bez účelu. Odšrouboval jsem ho, abych se přesvědčil, jestli opravdu k něčemu třeba neslouží. Byl tam úplně bez důvodu. V tom mě napadla myšlenka, že by se dal ke sluchátkům díky tomuto šroubku přidělat mikrofon.
malý šroubek na levém
sluchátku
Šroubek není moc velký a má velice hustý závit. Dá se odšroubovat normálním plochým malým šroubovákem. Zatím jsem nenašel křížový šroubovák, který by ho dokázal odmontovat. Vzhledem k velikosti šroubku bude potřeba buď přichytit mikrofón pomocí tenkého plechu/plastu, nebo dokoupit delší šroubek.
Provedl jsem letmou sondáž do světové sítě, jestli někoho už tato myšlenka nenapadla. Na webu portapro.info jsem narazil na informace o jakési firmě, který provádí instalaci mikrofonu na již zmíněné místo. Jak si ale můžete přečíst sami, je to poněkud krkolomné řešení, protože mikrofon je pevně spojen se sluchátkami, které ztrácí jednu ze svých základních vlastností, přenosnost. Dále jsem nenarazil na nic zajímavého, tak jsem se pustil do práce.
Našel jsem stará nefunkční sluchátka s funkčním mikrofonem a ten odpreparoval. Dalo mi to asi 3 hodiny práce, než jsem rozštípal tvrdý plast a dostal se až k mikrofonu. Byl potřeba oddělit od levého sluchátka, bohužel jsem ho musel poničit. Navíc jsem musel i přerušit drát, protože byl pevně připájen k plastu u sluchátek. Po tomto drastickém zásahu, jsem dostal drát od mikrofonu a samotný mikrofon.
Vzhledem k tomu, že potřebuji uchytit mikrofon právě pomocí
šroubku a veškerý plast okolo mikrofonu jsem zničil nastal problém. Jak
udělat otvor pro šroubek do celkem robustní konstrukce mikrofonu, navíc
když je šroubek tak krátký? Nakonec to vyřešila obyčejná láhev
od Jaru. Vyříznul jsem kousek tvrdého plastu a do něho udělal
jeden velký otvor na pacičky mikrofonu a druhý miniaturní na šroubek.
Dílo bylo dokonáno ve všeobecné spokojenosti. Možná si bude stěžovat jen můj ukazováček na levé ruce, do kterého jsem se bodnul při vyřezávání děr. Teď mi stačí jen připájet k sobě dráty a koupit izolační pásku, abych mohl ochránit jemné drátky a Porta headset bude dokončen. Navíc narozdíl od řešení firmy AE servis se zachovala portabilita sluchátek, protože kdykoliv můžeme odšroubovat mikrofon. Navíc nijak nás nebrzdí i kabel, který je od původního zcela oddělen.
V komentářích se podělil o své zkušenosti i Roman Špaček, který řešení zvládl s daleko větší profesionalitou, než já. Stačí se podívat na stránky jeho blogu.
Kdo se nudí a chce si vylepšit svoje Porty, vřele doporučuji. Navíc je
řešení doporučované woraif.cz a doporučuje ho 5 ze
4 ovcí!
Aifam
V úterý 5. června 2007 jsem se vrátil domů po úspěšném složení zkoušek z autoškoly. Bolela mě hlava a měl jsem spoustu práce se školou. Snažil jsem se naučit na písemku z dějepisu, ale moc mi to nešlo. Druhá světová válka mě zajímala stejně, jako kauza Čuník a podobné ptákoviny. Cítil jsem se pod psa, dokonce i pod ovci. Ale v tom najednou někdo odemykal dveře. Maminka přišla z práce.
Byla nějak příliš veselá a já za chvíli poznal proč. Chtěla mi dát dárek! Mírně jsem znejistěl. Dárek? Aha, za tu autoškolu. Maminka mi slavnostně řekla, že má radost jak jsem zvládnul autoškolu a že doufá, že podobně dobře dopadne mé vysvědčení. Dala mi do ruky malou krabičku. Na ní byl nápis „Powerball“.
Chvíli jsem koukal s otevřenou pusou (v té době jsem měl totiž opravdu gigantickou rýmu) a prohlížel si krabičku. Následně jsem ji nedočkavě otevřel a zjistil, že je opravdu uvnitř. Můj krásný powerball. Jenom můj.
Nechápu jak moje maminka mohla vytušit má nejniternější přání. No, až tak horké to sice není, ale o jeho koupi jsem uvažoval. Poprvé jsem na něj narazil v jednom článku na technetu. Hned se mi zalíbi. Říkal jsem si: „Jo, tak takovouhle hračku bych chtěl“
Snažil jsem se ho roztočit. Moc mi to nešlo. Abych řekl pravdu, tak vůbec. Vždy jsem powerball roztočil přiloženou šňůrkou, nevyzpitatelně se mi začal kroutit v ruce. Snažil jsem se s ním točit, ale vždy jsem ho zadusil. Rozhodl jsem se teda pátrat po internetu a pustit si video z youtube. Sice mi to jen mírně nastínilo co mám dělat, ale stejně se mi pořád s powerballem nepodařilo točit déle než pár sekund.
Nakonec ale přece nastal průlom. V jednom pokusu jsem chytil rytmus powerballu a udržel ho na 20s. Zjistil jsem tudíž co mám dělat. Znovu jsem roztočil powerball a zíral na jeho modré svítící diody, jak jsou roztáčeny pohybem mé ruky. Powerball se mi začal líbit ještě víc než předtím. Stal se mým miláškem. Jen mým…
Aifam